Anglie, dříve obávaný soupeř na evropské i mezinárodní scéně se dnes marně snaží navázat na historii

Dá se říct, že anglická liga zabíjí anglický fotbal. Zní to paradoxně ale je to tak. Premier League je asi nejvyrovnanější liga ze světové špičky, každý rok na titul pomýšlí víc a víc týmů a kluby se každoročně trumfují v tom, kdo více utratí na přestupovém trhu. A to je právě kámen úrazu. Do Premier Legue proudí neskutečně moc cizinců, špičkové kluby mají průměrné v základní sestavě maximálně 3 anglické hráče a málokdy sou tito hráči tahouny týmu. Příkladem je Chelsea, jediní angličani startující v základní 11 jsou Terry a Cahill, přičemž Terry už svou reprezentační kariéru dávno ukončil kariéru a k jeho konci v Chelsea se po této sezóně také schyluje.

Snaha napravit Anglii bez Anglie

Poslední úspěch nějakého klubu z ostrovů je vítězství Chelsea v Lize mistrů v roce 2012. Od té doby je to jedno zklamání za druhým. Lehkou jiskřičkou naděje může být účast Liverpoolu ve finále loňského ročníku Evropské ligy, ale to je dost málo, když si vezmeme jaké hráče a týmy tato liga má. Pryč jsou časy kdy Lampard, Gerrard nebo Rooney byli tahouny svých týmů, dnes to o sobě může říct snad jen Harry Kane. Jinak v každém špičkovém klubu je hlavní hvězda ze zahraničí, ať už je to Aguero, Hazard, Özil nebo Lukaku a to anglickému národnímu týmu moc nepomáhá. Zde pak vzniká problém i se zařazením mladých hráčů do kádru A týmu. Jak už bylo zmíněno, Premier League je nejvíc vyrovnaná liga a to znamená, že každý bod je důležitý a jen málo který trenér si troufne do týmu nějak často dávat mladé a nezkušené angličany, ale když už se to povede tak to stojí za to. Rashford, Loftus-Cheek, Clyne nebo Berahino sou toho příkladem.

Televizní práva 

V loňské sezóně stanice Sky Sports zaplatila 4 miliardy liber za to, aby mohla vysílat Premier League. Pro porovnání - díky tomuto se všech 20 klubů z BPL dostalo mezi 35 nejbohatších klubů na světě. To je číslo, které je vzdáleném všem jiným ligám a odsud také pochází velká část rozpočtu anglických klubů. I ty nejslabší kluby, které se do BPL dostanou mají díky tomuto několiksetkrát větší rozpočet než třeba nejslabší kluby La Ligy či Ligue 1. Zároveň to je další díl do skládačky likvidace anglického fotbalu. Kluby si radši koupí hráče za např. 20 milionů liber než aby dali 40 milionů jen proto, že je z Anglie a v mnoha případech i nedosahuje kvalit zahraničního hráče. Dle výsledků mládežníckých kategorií to vypadá, že na to lidé v Anglii už přišli a začali budovat špičkové akademie, otázka však opět je, zda hráči dostanou šanci se ve svých klubech ukázat a nebo se z nich stane další vyhaslý talent, kterých bylo tolik, že by je člověk nenapočítal ani kdyby měl 10 párů rukou.

David